Na ten den jsme se neuvěřitelně těšili. Byl to můj, tedy náš, velký splněný sen. Ještě v autě jsem nemohla uvěřit tomu, že už za pár hodin bude s námi doma nový člen rodiny. 

Plánovala jsem si jak jí toho spoustu naučím. Ale spíš to bylo tak, že ona učila mě. Hlavně trpělivosti...

Jak to bylo dál...

Prvotní nadšení, štěstí a radost se po pár dnech vystřídalo se zděšením, křikem a zoufalstvím. Z Ebbi se stalo šílené šídlo, které kousalo všechno a všechny, a ničilo vše, co se z jejího dosahu nestihlo uklidit :-)

Návštěvy od nás odcházely s roztrhanými kalhotami

Ač jsme se snažili sebevíc, po dobrém i po přísném, doma i na cvičáku, tak Ebbi trvalo kousací období cca čtvrt roku. Měli jsme nohy plné modřin, roztrhané kalhoty a rukávy u triček a bund...

Majitelé více psů mají v tomto výhodu, protože si štěně při hraní zkouší zoubky a stisk na nich, a dotyčný pes to dokáže tomu štěněti snáz vysvětlit - vyjede po něm nebo ho kousne také. Štěně tak rychleji pochopí, že to bolí, je to nepříjemné...

Každý den jsme se navíc s manželem hrozili příjezdu domů, co tam asi zas našla a rozkousala :-)

Jednou to byl kropáč, jindy smetáčky s košťaty, krabice, pantofle, nářadí, hračky dětí, dokonce si odnesla z garáže i ovladač od Playstationu. Byla velice nenápadná a rychlá.

Ale na druhou stranu jsme jí alespoň vděčné, že se nepouštěla do žádných kabelů, záhonků a nikdy nám nehrabala na zahradě.